Folklorní soubory

Vybírali jsme pro vás ty nejlepší soubory nejen z Čech ale především ze zahraničí. Na koho se můžete těšit?

Hořeňák

Folklorní soubor Hořeňák

Národopisný folklorní soubor písní a tanců Hořeňák byl založen v roce 1949 a u jeho zrodu stál hudební pedagog profesor Vratislav Vycpávek. V současné době má soubor asi 45 členů.

Folklorní soubor Hořeňák má ve svém programu tance, písně a lidová vyprávění z Podkrkonoší a regionu Hořicka a Novopacka. V minulosti se účastnil mnoha mezinárodních folklorních festivalů téměř po celé Evropě, v Jižní a Severní Ameri­ce a v Asii, vystupoval a natáčel pro naši televizi i rozhlas. Soubor Hořeňák si za dlouhá léta svého působení, a to jak uměleckého, tak i kulturního, vytvořil osobitý hudební, taneční i slovesný repertoár, který ve svých hlavních rysech vychází z ro­mantických historických vrstev folkloru v Podkrkonoší. Ten dále doplňuje z jiných podhorských krajů Čech, především Podorlicka a z Českomoravské vysočiny.

Hořeňáček

Folklorní soubor Hořeňáček

Dětský folklorní soubor Hořeňáček vznikl v roce 1975 a od doby svého založení dosáhl mnoha úspěchů na národních přehlídkách i dětských folklorních soutěžích. Účinkoval na festivalechU nás na Náchodsku“, ve Strážnici, Luhačovicích, Kyjově, na zemské přehlídce v Pardubicích a jinde.

Soubor se zabývá zpracováním lidového umění, to je písněmi, tanci, dětský­mi hrami, na jejichž podkladě se snaží rozvíjet dětskou hudebnost, rytmické cítění a pohybovou kulturu.

Ve svém repertoáru má písně z Podkrkonoší a podhorských oblastí Čech.

Folklorní soubor Bystřina ze Zlivi

Folklorní soubor Bystřina ze Zlivi

Folklorní soubor Bystřina byl obnoven v září roku 2010 ve městě Zliv a působí zde do dnes pod vedením Terezy Kadlecové. Soubor zpracovává oblast Zlivi – Zbudovských blat. Je to pomezí 3 velkých národních oblastí: Blat, Prácheňska, Doudlebska.

Soubor čítá 16 dětí a 15 dospělých tanečníků. Ve Zlivi se nedochovaly žádné materiály o místních krojích a tak soubor napodobuje kroj původních baráčníků, doplněný o originální výšivku, kterou vyvinuli na základě pártrání po muzeích. Krajsku sestrojili jako kombinaci vzorů, které se v okolí nejčastěji objevovaly.

Folklorny súbor Detva

Folklorny súbor Detva

Soubor vznikl 18.1.1971 a dodnes funguje při Kulturním centru A. Sládkoviče v Detve. Město Detva, jehož jméno nese folklórní soubor se nachází přímo v srdci Slovenska. Leží pod úpatím největšího slovenského sopečného pohoří Pol’ana, které propůjčuje své jméno celému okolnímu kraji – PODPOL’ANIE. Kraj pod Po’lanou má nesmírně bohatou studnici zvyků a obyčejů, které jsou inspirací pro tvorbu celého souboru. Repertoár folklórního souboru zobrazuje autentický folklór tohoto působivého kraje, v některých typech choreografie s mírnou stylizovanou formou.  Neodmyslitelnou součástí programu jsou typické ROZKAZOVAČKY – volná improvizace a předvádění se chlapců před muzikou, odzemky či dívčími koly.

Specifické bohatství lidového umění se zde zachovalo až do dnešních dní a to nejen rozmanitou architekturou, ale i překrásným krojem a výšivkami, řezbářstvím, jako jsou detvianské fujary a typické vyřezávané náhrobní kříže.

Folklórní soubor Detva během své existence účinkoval na různých folklórních festivalech, přehlídkách a soutěžích doma i v zahraničí, kde získal řadu ocenění.

Folklórní soubor JARO

Folklórní soubor JARO

Folklorní soubor Jaro vznikl v roce 1965. Jeho domovem je východočeské město Ústí nad Orlicí. V jeho repertoáru jsou lidové písně a tance Podorlicka - Žamberecka, často komponované do tematických pásem. Mezi typické tance patří mateníky, Vrták, Oklepák.

Soubor tvoří hudební a taneční složka, dohromady 25 členů od 20 do 60 let z okruhu 60km okolo Ústí nad Orlicí. Lidová muzika, pod vedením primáše Jana Dostála, často provází řadu kulturních a společenských akcí samostatně.

Za dobu své působnosti uskutečnil soubor Jaro stovky vystoupení doma i v zahraničí. Jeho členové rozdávali radost na folklorních festivalech např. v Brazílii, Itálii, Holandsku, Německu, Slovinsku, Polsku, USA, J. Koreji, Mexiku apod.

Hanácký soubor písní a tanců Klas z. s.

Hanácký soubor písní a tanců Klas z. s.

Soubor vznikl koncem roku 1971 v úrodné rovině uprostřed Moravy a v r. 2021 oslavil 50 let své existence. Ve svém repertoáru zpracovává tance a pásma připomínající významné situace v životě i práci člověka, některé výroční obyčeje, ale i smutky a zábavy předcházejících generací. V jeho práci však nejde jen o scénické zpracování folklóru, ale snaží se i o udržení živých lidových tradic, jako je například tradiční velikonoční obchůzka. Muzikanti, tanečníci i zpěváci souboru se zúčastnili řady mezinárodních festivalů a vystoupení doma i v zahraničí. Měli jej možnost vidět diváci v Belgii, Itálii, Bulharsku, Rakousku, Německu, Polsku, Maďarsku, Rusku, Chorvatsku na Slovensku a nejčastěji snad ve Francii. Jeho tanečníci i muzikanti několikrát natáčeli v ČT i v rozhlase.

Členskou základnu souboru KLAS tvoří cca 30 tanečníků, zpěváků a muzikantů. K dospělému souboru náleží i jejich dětské složky, soubory Klásek a Kláseček. KLÁSEK vznikl v roce 1976 a tančí v něm děti ve věku 10 - 15 let, KLÁSEČEK funguje od roku 1988 a pracuje s dětmi ve věku od 4 do 9 let.

Soubor lidových písní a tanců Žerotín

Soubor lidových písní a tanců Žerotín

„Žerotín, Žerotín, na něm kříž vysoký, co sa k nám nachodil šohaj modrooký…“ Soubor lidových písní a tanců Žerotín vznikl ve Strážnici v létě roku 1969. Vznikl z nadšení mladých lidí pro zpěv, lidový tanec, historii a tradice našeho města. A je tomu tak i dnes, kdy je Žerotín stále mladým souborem čítajícím přibližně 25 členů ve věku 15–35 let.
To všechno se ale neobejde bez doprovodu cimbálové muziky, tou první a osudovou byla souboru Cimbálová muzika Mirka Menšíka, která s ním spolupracovala od jeho založení. Poté se jich po boku souboru vystřídalo hned několik. Dnes soubor doprovází cimbálová muzika pod vedením primáše Jožky Šťastného.

NISANKA – folklorní soubor z Jablonce nad Nisou

Nisanka - folklorní soubor z Jablonce nad Nisou

Nisanka, soubor s tradicí již od roku 1964, zpracovává lidovou kulturu Pojizeří, Podještědí a Podkrkonoší, a proto vystupuje v tradičních krojích. Při sestavování repertoáru čerpá především ze sbírek Pavla Krejčího, nezaměřuje se pouze na interpretaci písní a tanců, ale snaží se ztvárnit tradice tak, aby oslovily současného diváka. V současné době čítá 25 členů, včetně muziky. Autorkou všech choreografií souboru je Jana Hanajová.

Ostatní folklorní soubory budeme průběžně zveřejňovat...